Pod besídkou.

Rudolf Bort

Pod besídkou.
Vždy na večer ve zlatém slunce jase v zahradě tiše pod besídkou sedá, kam snesou ji, líc její hlásá bledá, že dotrpí juž v kratičkém snad čase... Co těší ji?... A přec, když v známém hlase poznává z dáli, on že jde, – zrak zvedá hasnoucí v před, ty drahé tahy hledá, a když jej spatří, usměje se zase. On přijde vždy. A v srdci bolnou muku jí líbá vroucně vyhublou juž ruku, kytičku z růží, fialek jí nese. A ona šťastna, v chvíli té v nich zdobu snad ani nezří blízkého tak hrobu – je k srdci tisknouc, zří jen k němu v plese... 31
Básně v knize Slzy a úsměvy:
  1. Ne celý člověk ten, jenž na všech cestách svých
  2. Noc.
  3. Duma v jeseni.
  4. První sníh.
  5. Dvorec.
  6. Hrob.
  7. Zimní noci.
  8. Stopa ve sněhu.
  9. Sám a sám.
  10. Česká jarní.
  11. Ve chvílích oddechu.
  12. Schovanka.
  13. Pod besídkou.
  14. Dědeček.
  15. V jaru žití.
  16. Vdova.
  17. Zapomněla...
  18. Stařenka.
  19. Starý Křikava.
  20. Slepé dívce.
  21. Relikvie stáří.
  22. O naší babičce.
  23. Nevěsta.
  24. Růže.
  25. Pohádka o jabloni.
  26. Kolébka.
  27. Zvony.
  28. To štěstí největší...
  29. Spícímu děcku.
  30. Své první básni.