Nevěsta.

Rudolf Bort

Nevěsta.
Den zlaté naděje, v němž splněny sny všecky, jenž sladkým pocitem jí plnil duši mladou, když zřela v budoucnost, juž přišel radostný. Jak září hrdostí a úsměv skoro dětský jí zlatí bílou skráň, když na hlavu jí kladou věneček myrtový a závoj bělostný. Teď vyšli z kostela. A zástup venku tlačí se lidí zvědavých, všem ona vlídně kyne, rty mákem planou jí a líce růžemi, že mnohý, kdo ji zří tak šťastnou, dojat k pláči....pláči... Dál zástup družiček, než průvod ten je mine, déšť květů rozsypal a poupat po zemi. A ona kráčí v nich, jak anděl s nebes bílý, a zlatým střevíčkem je zašlapává v prachu – v té chvíli nemyslí, že život podoben též často kvítku jest, jež jedni vypěstili, by druzí šlápli naň, – líc plá jí v růžném nachu, a v sladké důvěře zří k muži svému jen....jen... 48
Básně v knize Slzy a úsměvy:
  1. Ne celý člověk ten, jenž na všech cestách svých
  2. Noc.
  3. Duma v jeseni.
  4. První sníh.
  5. Dvorec.
  6. Hrob.
  7. Zimní noci.
  8. Stopa ve sněhu.
  9. Sám a sám.
  10. Česká jarní.
  11. Ve chvílích oddechu.
  12. Schovanka.
  13. Pod besídkou.
  14. Dědeček.
  15. V jaru žití.
  16. Vdova.
  17. Zapomněla...
  18. Stařenka.
  19. Starý Křikava.
  20. Slepé dívce.
  21. Relikvie stáří.
  22. O naší babičce.
  23. Nevěsta.
  24. Růže.
  25. Pohádka o jabloni.
  26. Kolébka.
  27. Zvony.
  28. To štěstí největší...
  29. Spícímu děcku.
  30. Své první básni.