První sníh.

Rudolf Bort

První sníh.
Jde jeseň, bílý závoj spouští, zmlk šepot listů, ptactva smích, a hnízda holá v chudém houští zří na tě prázdna,jako v poušti, a co v ně dojat zříš, hle, padá juž první sníh. Zprv zvolna sem a tam se nese, pak zachytí se na větvích, pak náhle víc ho mračno střese, a než zrak zvedneš, zříš, že v lese a v polích, cestách všecko přikryl jen sníh a sníh... Toť jako v žití. V práci, boji jdem všichni v potu v cestách svých, co s rokem rok se v řetěz pojí, jejž vlečem sebou v krve zdroji – – než naděješ se, ve vlas napad juž první sníh. Toť stříbro, kterým tvoji snahu čas odměnil – víc žádat hřích! Žil’s, trpěl, – teď na smrti prahu teďtě vítá hrob a tvojí dráhu přikryje věčným zapomněním jen sníh a sníh. 12
Básně v knize Slzy a úsměvy:
  1. Ne celý člověk ten, jenž na všech cestách svých
  2. Noc.
  3. Duma v jeseni.
  4. První sníh.
  5. Dvorec.
  6. Hrob.
  7. Zimní noci.
  8. Stopa ve sněhu.
  9. Sám a sám.
  10. Česká jarní.
  11. Ve chvílích oddechu.
  12. Schovanka.
  13. Pod besídkou.
  14. Dědeček.
  15. V jaru žití.
  16. Vdova.
  17. Zapomněla...
  18. Stařenka.
  19. Starý Křikava.
  20. Slepé dívce.
  21. Relikvie stáří.
  22. O naší babičce.
  23. Nevěsta.
  24. Růže.
  25. Pohádka o jabloni.
  26. Kolébka.
  27. Zvony.
  28. To štěstí největší...
  29. Spícímu děcku.
  30. Své první básni.