Vdova.

Rudolf Bort

Vdova.
Nad prací schýlena, ač namáhavě dýchá, nemocí stížena, při chabém lampy lesku ve chvatu zimničném bez pláče, bolu, stesku bdí dlouho do noci, jež krajem kráčí zticha. V té nuzné prostotě, jež neví, slova lichá co jsou, co podvod, klam,,jež žití hyzdí stézku, od smrti manžela, jenž jistě na nebesku jí žehná v práci té, tak denně sedá ticha. Jen časem povstane a tichým, volným krokem se blíží k postýlce, jež nuzná v koutku stojí, a skoro bez dechu se zvolna nad ní sklání. Dvé andílků tam spí... Ó, jak tu kmitne okem jí paprsk radosti a v blahém usmívání mní bohatší se těch, již v zlata žijí zdroji. 35
Básně v knize Slzy a úsměvy:
  1. Ne celý člověk ten, jenž na všech cestách svých
  2. Noc.
  3. Duma v jeseni.
  4. První sníh.
  5. Dvorec.
  6. Hrob.
  7. Zimní noci.
  8. Stopa ve sněhu.
  9. Sám a sám.
  10. Česká jarní.
  11. Ve chvílích oddechu.
  12. Schovanka.
  13. Pod besídkou.
  14. Dědeček.
  15. V jaru žití.
  16. Vdova.
  17. Zapomněla...
  18. Stařenka.
  19. Starý Křikava.
  20. Slepé dívce.
  21. Relikvie stáří.
  22. O naší babičce.
  23. Nevěsta.
  24. Růže.
  25. Pohádka o jabloni.
  26. Kolébka.
  27. Zvony.
  28. To štěstí největší...
  29. Spícímu děcku.
  30. Své první básni.