Zřím denně ji tak štíhlou mladou(J4f)
má stopy útrap na čele(J4m)
a chmur jež stíny temné kladou(J4f)
jí v líčko jemně zardělé(J4m)
Vlas zlatý má a ručku bílou(J4f)
malinkou nožku něžnou milou(J4f)
a oči jako chrpy květ(J4m)
v rozpuku růže sladký ret(J4m)
Je samotna Již v útlém mládí(J4f)
jí osud všecky drahé vzal(J4m)
Čas nad hlavou jí dále pádí(J4f)
a nevrátí co oderval(J4m)
kdys v myšlenkách li s vlahým okem(J4f)
nad žití svého stane tokem(J4f)
jak list jenž mrazem v cestu pad(J4m)
se zachvěje však marno lkát(J4m)
Teď domácí je učitelkou(J4f)
Co vytrpí však kdo to ví(J4m)
Vše příkoří svou bolest velkou(J4f)
to dítě nikdy nepoví(J4m)
Stesk nejde nikdy přes rty její(J4f)
je hrda při vší beznaději(J4f)
jen šerý tichý pokojík(J4m)
smí slyšet její pláč a vzlyk(J4m)
Tak žitím jde jak ptáče siré(J4f)
A jen když přijde neděle(J4m)
do přírody si vyjde širé(J4f)
v slunečním jasu zardělé(J4m)
Tu volno jí v tom čistém vzduchu(J4f)
ve stínu stromů ptactva ruchu(J4f)
a k večeru než pod svůj krov(J4m)
se vrátí zajde na hřbitov(J4m)
Tam v ústraní kde v keře sněti(J4f)
se k nebi zvedá prostý kříž(J4m)
zapomíná co vytrpěti(J4f)
jí bylo svým jen drahým blíž(J4m)
tam cítí se z té chladné země(J4f)
hlas útěchy mní slyšet jemně(J4f)
a teprv když juž hvězdy svítí(J4f)
zpět vrací se v to staré žití(J4f)
hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček
283. báseň z celkových 486
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
OTEC A SYN.
(Karel Václav Rais)
-
U kolébky svého synáčka.
(Emanuel Miřiovský)
-
VI. Květ smrti bledý v líčku,
(Josef Kuchař)
-
NAŠE MATKY.
(Karel Václav Rais)
-
Duma při osamělé chatě
(Adolf Heyduk)
-
Dnes jsem utopil se zas,
(Josef Holý)
-
Měsíc na zvědách.
(Alois Škampa)
-
DVOJČÁTKA.
(Ladislav Arietto)
-
Ukolébavka.
(Anna Simerská)
-
PALEČEK.
(Josef Václav Sládek)