NOKTURNO.

Růžena Jesenská

Pod mými okny ulička sní středověká, a husté, černé stíny domů nad ní visí, ponuře tiše zpívá chvátající řeka, po níž jsme pluli spolu v mlžném ránu kdysi. Tak rozhozena do tmy žlutá světla hoří jak hvězdy na nebi a ponořené v moři, tak věže chmurně ční, v nich mlčí zhaslé zvony, jest uzavřena noc na zlaté, těžké spony. Ze zahrad hořkých vůní vlny přicházejí, a polodechem smutná křídla zašuměla, a teď, kdy luny závoj padá nejtišeji – tvé struny tajemné bych uslyšeti chtěla! Tak cítím, jak jsi příliš v této chvíli vzdálen, v obzorech nepřístupných mému srdci ztajen, jak všecko mlčí, jak se moje půlnoc blíží s omamných tajemství usmrcující tíží, jak přece nesmírně jsem osamělá! Ó, zavřít oči! Noc... A bílých cest v ní není! Tak v mrákotách a snech o velkém zaslíbení tvé struny tajemné bych uslyšeti chtěla!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

285. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Růžena Jesenská)
  2. Motiv z Beethovena. (Otokar Březina)
  3. PÍSEŇ STOLETÍ. (František Serafínský Procházka)
  4. Utopenec. (František Taufer)
  5. DŮM – POLYP. (Otakar Theer)
  6. Píseň o divokém máku. (Růžena Jesenská)
  7. TAJEMSTVÍ BOLESTI. (Otokar Březina)
  8. ČERVNOVÁ NOC (Stanislav Kostka Neumann)
  9. SANDALFON (Jaroslav Vrchlický)
  10. SLUNCE VYŠLO! (Karel Boromejský Hájek)