DO NEJVZDÁLENĚJŠÍCH ZAHRAD.

Růžena Jesenská

Do nejvzdálenějších zahrad za nejčarovnější křivky paláců a chrámů slunce odešlo a zavěsilo na hrad zlatých korouhví a v rámu oblak zvolna zhasínalo. Všecko zhasínalo, jako plamen, zrozen dohořet, jitro, které večerem se stalo, Srdce žár, jenž v temné vášni kvet’. Modří motýli se snesli soumrakem na řeku a střechy, tiše zněly hrany s věží od života odloučených, pluly větrem dozpívány s perleťově šedým oblakem do nejvzdálenějších zahrad. Z oken otevřených zapomenuté se písně chvěly, lodi pohnuly se, tmavý břeh pohřížený ve stínech a snech nehlučně a vážně opouštěly, ověnčeny luny zastříbřenou ratolestí, mlhy bílým květem; mizely jak přelud Štěstí do nejvzdálenějších zahrad. Prostor okřídlil se milliony světly, rozptýlenými světem, touhy do šílených objetí se spletly v nesmírný, omračující klid. Naše duše odcházely veliký Sen snít do nejvzdálenějších zahrad.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

444. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRUTÁ LÁSKA. (František Taufer)
  2. Umění. (František Sís)
  3. ELEGlE (Rudolf Medek)
  4. Chrám. (Xaver Dvořák)
  5. Vůně zahrad mé duše... (Otokar Březina)
  6. Okna... (Růžena Jesenská)
  7. Náš den. (František Cajthaml-Liberté)
  8. ZAHRADY DRAHÉ (Růžena Jesenská)
  9. PODZIMNÍ ZAHRADA (Alfons Breska)
  10. MĚSÍC (Otokar Březina)