MĚSÍC

Otokar Březina

Skly oken vláha mdlá paprsků mihla se, do šedí soumraku se v hranol záře lila a lesklou tapetou na bílém atlase do stěny vetkané se měkce zajiskřila. Jak verše z koranu, jež hoří v mešitách na stěnách z arabesk, jsem píseň světla četl o kraji podzimním, jenž v modrý šer se táh’ a sněhem osetý na bílé růže zkvetl. Do zahrad bez vůní a křižovatky cest jak záře opálů se v bledý příval slehly, až v jíní roztříštil se řetěz modrých hvězd a v stromů tmavý bronz ryl diamantů jehly. Nad lesů černý žal jak měkký žeh se slil a pršel v šumu měst na ozářené třídy a v ztuhlých plochách vod se mrtvý zrcadlil do ploten leštěné a načernalé slídy. Po vlnách obzoru se kouřem mlhy klad’, v šer hájů kvílících se zádumčivě stavil; po šňůrách stříbrných se v cely vězňů krad’ a drátem třpytivým se v pruty mříží navil. Do chrámů ztmavělých křišťálem oken plál, na stupně oltářů střel stříbroskvoucí tepich a v lampách zlacených se rozstřikl a tkal v prstenech míhavých paprsků žhavý přepych. Pak v zracích malířů a básníků se třás’, svým světlem nemocným jim šlehal duší prismem a bolem tušených a utajených krás se chvěl jim po nervech dráždivým galvanismem.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

781. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Padají jarní květiny. (Otto Gulon)
  2. Žeh bílý světla... (Otokar Březina)
  3. ET TOUT EST EFFRAYANT LORSQU’ON Y SONGE (Arnošt Procházka)
  4. ZÁPAD (Rudolf Medek)
  5. Podzimní večer. (Otokar Březina)
  6. O POLEDNÁCH. (Josef Lukavský)
  7. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  8. KVĚTEN. (František Taufer)
  9. LETNÍ VEČER DOMA. (Josef Rosenzweig-Moir)
  10. DO NEJVZDÁLENĚJŠÍCH ZAHRAD. (Růžena Jesenská)