Padají jarní květiny.

Otto Gulon

Kdosi otevřel okno v duše mé ville a květiny padaly ke mně, zářivě, slunečně bílé, koupané ve vlnách rosy, zmámené polibky tepla, pějící o hejnech ptáků, jež vesele nad nimi létla. A Mládí v zahradě tančí na měkých kobercích květů a je tak blýskavě nahé a zpívá o žehnoucím létu a čeká na parfumy dívčí v řízách zlativých vlasů na dlouhé plápoly očí, tonoucích v jiskřivém jasu.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1075. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň Šárčina (Rudolf Medek)
  2. JARO A VĚČNO. (Zikmund Winter)
  3. O POLEDNÁCH. (Josef Lukavský)
  4. POZDNÍ LÉTO. (Adolf Červinka)
  5. VTEŘINY (Otokar Březina)
  6. MĚSÍC (Otokar Březina)
  7. DNES ANI MĚSÍC NEVYŠEL. (František Taufer)
  8. Motiv z Beethovena. (Otokar Březina)
  9. Melancholická chvilka. (Milan Fučík)
  10. Bílé objetí. (František Sís)