O dušičkách.

Jan Ježek

Když okras zbaven luh i háj a ptáče k jihu odlétá, když vše, co nás kdy těšilo, s tou růží v sadě odkvétá, když sever k nám jde návštěvou a dne bývá jen na krátce: tu jeden z nich je zasvěcen všech věrných duší památce. Vy věrné duše v očistci, dnes každý na Vás vzpomíná, brat na sestru, syn na otce, na matku sirá rodina. Druh za druha a přítele se modlí zbožně: „Otčenáš“. „Zda na tebe kdo vzpomene, až se světem se rozžehnáš?“ Tak povzdechl jsem často již a sepjal ruce k modlení: „Za věrné duše v očistci, jež u všech v pozapomění!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

746. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 11. (S růžovým trsem ve květníku.) (Josef Uhlíř)
  2. V. V den jmenin Svých ó slyšte dítek hlas, (Herma Pilbauerová)
  3. VII. Jak včelky k vonné lípě spěchají, (Herma Pilbauerová)
  4. SVÝM DRUHŮM. (Adolf Bogner)
  5. PLES ŽÁKŮ NA JAŘE. (Václav Jaromír Picek)
  6. MY JSME SE PŘIMKNULI K SOBĚ... (Růžena Jesenská)
  7. 12. V podzimním se rouchu jeví (Josef Uhlíř)
  8. 140. Kvítko, které v zimě, v letě (Eduard Just)
  9. 40. My, Tvé dítky, jsme jak kvítky, (Josef Uhlíř)
  10. 96. Byť i časem vzešly chmury černé (Eduard Just)