PŘÍRODA MATKA.

Sigismund Bouška

V tušených zracích mlžin a v zářících konstelacích(Na) v tajemství světla a ohně i zvěře i ukrytých sil(Na) ve hroznech na i pšenice ve spleti ner i žil(Na) v mystickém písmu lišej a kame znacích(Na) v mo křídlech ve kvě sídlech v molu i můrce(Na) v živo i hvoz všude zřím tvého Tvůrce(Na) Všude je život a všude je rozklad a u(Na) vzkříše no a pupe kalichů roz(Na) Ve všem co vidím a chápu je ukry Neviditel(Na) ve smrti všeho a niku v puče Nesmrtel(Na) Přírodo Matko vzneše odkou silou svou tvůrčí(Na) hle tvůj jsem syn i ve mně to hoří a raší a zurčí(Na) vodím živlům a vi duše v žáru(Na) uním na tvaru(Na) Miluji slunce zasám no když veleb z le se zve(Na) v paprscích jeho se hřeju a pražím jak zroze znova(Na) symbole světla symbole života požeh(Na) kou se v to okří duše báskova(Na) Miluji skály ta města tajem ho kraje(Na) An ruce ducho staly na počátku(Na) bludiš vaše podmrač hrady v úte zmatku(Na) v obla přílivech na štítu skal tam boro vlaje(Na) Miluji lesy borovic hoří stožár kmeny(Na) lost břízy hale vojem průsvit pleny(Na) s korunou plynnou pletenou ve prameny(Na) Miluji houby milostnou děcka i muže váš(Na) prašivek kouzla i pokoru zneuznanou(Na) neznámou říši barev a tva nezdanou(Na) chudiny pokrm i zvěře kde krčí se vraho straš(Na) Miluji květy a trávy a nade vše stale stromy(Na) tiny Flory bratrstva cedrů mrska blesky a hromy(Na) mudrce vicho nepřátele(Na) hmy a ptá i čloka přátele hostitele(Na) Z daleka moře po trech kaž den zdra(Na) oblaky ti své po o nami vln(Na) blankytem Madonny lost plachty své pla(Na) tám je den sa radosti pln(Na) Miluji hvězdy V přírody chrámu věč ta světla(Na) tajem mlu o Všudypřítomném(Na) ztrácím se znikám v prostoru ohromném(Na) v mdlobách je lo a duše do věčna svobod vzlétla(Na) Co tu je všude práce a ly a zy a vře(Na) tajemství hmoty prony rozvoje pláče a (Na) jednoho Ducha ve všem tom živo projeve(Na) Přírodo Matko svobo učíš zjařmenou duši(Na) Vydechnou plíce zablesknou oči zvl se ústa(Na) rostou mi křídla srdce mi divoce buší(Na) ro se seň a na ňadrech tvých si výskne a vzrůs(Na) Pryč všecka ho smutku a stesku bolesti všecka(Na) Nevist lidská tam daleko za mnou du(Na) bolest lekla se Příroda zhojit ji mu(Na) k Matce se tulím ta pofou zaže nu děcka(Na) vodím s větry se zvěří všude bratrem se tím(Na) pohladím men rty smočím vodou ším se s kvítím(Na) A již duše volna a zdráva na dně se pl(Na) myšlenek moře se klokotem tvůrčím vl(Na) peru duše průsvit ku hvězdám rostou(Na) tím v ráz lu a s písničkou skřivana prostou(Na) nesu se vysoko vzhůru(Na) do azuru(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

971. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLUNCE. (Antonín Sova)
  2. Umění. (František Sís)
  3. XV. (Xaver Dvořák)
  4. První lidé. (Augustin Eugen Mužík)
  5. II. Somnambula. (Jiří Karásek)
  6. IMPROVISACE. (Karel Toman)
  7. NAD VŠEMI OHNI A VODAMI... (Otokar Březina)
  8. OB (Rudolf Medek)
  9. HUDBA SLEPCŮ. (Otokar Březina)
  10. KDYŽ MILENCI... (František Rybář)