KDYŽ MILENCI...

František Rybář

Když milenci se hebkým krokem blížili cestami, po nichž růží nasypány listy, již v branách, jež se v odlesk slunce hřížily, jim shasínaly lesklé zraků ametysty. Když v jeden lesk a v jedno třpytné záření v livreji zlaté sluhové je vzhůru vedli po mramorových bílých chodbách, v umdlení reflexem zraků zvědavých a svící zbledli. A když jim v záři světel hráli nokturno a vonná lože prachová jim uchystali, tu hrozné jalo smutno je a pochmurno, a celou noc pak v těžkých slzách proplakali.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

702. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  2. HŘBITŮVEK (Jan Opolský)
  3. PAŘÍŽ. (Karel Toman)
  4. zmije (Stanislav Kostka Neumann)
  5. PŘÍPITEK VE SLOHU Z XVIII. STOLETÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Ouvertura epopeje. (Jaroslav Vrchlický)
  7. VČELY (Jan Opolský)
  8. Chvála selky (Stanislav Kostka Neumann)
  9. LÍPA (Stanislav Kostka Neumann)
  10. II. Somnambula. (Jiří Karásek)