BŘÍZA.

Sigismund Bouška

Na stráni vysoko bříza stála, v daleku modral se hvozd, na jeho indigu bělobou hrála, větvema dvěma k nebi se pjala a já k ní vzduchem pjal most. Zatiklo jaro, na černu lesa pozvedla žlutavý chvost, pukala kůra, temnělo listí, rozstříklý chochol vzrost. Kterak se pyšnila větříkům teplým, volala na sosny v dál, šeptala, šuměla pozdravy ptákům a já tu v obdivu stál! Ale když v podzimu žloutnulo listí, zrudnulo v plamenný keř, na tyči bílé svítilo dlouho v přírody stárnoucí šeř. Padaly lístky, zlatistá zdoba, vítr je rozvanul v důl, větve dvě holé nechala zloba, zalkala bříza, ubohá roba, a mojí duše půl.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

182. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Leger)
  2. Nádražní vrabci. (Antonín Sova)
  3. LETNÍ VZPOMÍNKA. (Karel Červinka)
  4. DOSTAVENÍČKO V LESE. (Adolf Červinka)
  5. Siesta. (Otokar Březina)
  6. V prázdnu polí (Antonín Sova)
  7. Črta z výletu. (Alois Škampa)
  8. VLHKÁ VŮNĚ. (Karel Červinka)
  9. POSLEDNÍ PROCHÁZKA V HORÁCH. (Karel Červinka)
  10. LISTOPAD. (Josef Svatopluk Machar)