100. Dalnou všehomíru prostorou se

Eduard Just

Dalnou všehomíru prostorou se anděl vznáší – posel světlých krajů, věštec doby nové, plné nadějí. Kam zavítá, trud a boly mizí, vzkvétá ráj, kam jeho noha vkročí; štědrou rukou sype milodary na zásvitu roku nového. Anděl lásky to, jenž vyslán z nebe, na perutích vánku blíž a blíže snáší se, kam jemu láska věčná vyměřila cestu: k zeměsynům, by je objal páskou růžovou. Láskou poutána i naše srdce! Pouta lahodná to, kterýchž přervat nedovede bohdá zloba světa: buď jich strážcem dobrý anděl lásky!

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

193. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z brány růžoprsté Zory (Emanuel Züngel)
  2. LIV. Zdálo se mi, že byl Pánbůh (Josef Uhlíř)
  3. LXIV. Blaze tomu, jenžto se ubírá (František Jaroslav Kamenický)
  4. Kdo světem štván jak vichřice (Jiljí Vratislav Jahn)
  5. Strážní andělé. (Václav Antonín Crha)
  6. Dvojí láska. (Simeon Karel Macháček)
  7. Večerní. (E. Antonowicz)
  8. Rok nový vynořil se mile (Emanuel Züngel)
  9. Na hrobě Kristýny, hraběnky z Deymů na Stříteži. (Simeon Karel Macháček)
  10. 31. Hle! vzešla země krajinám (Eduard Just)