VI. Řada velkých hor se k nebi týčí,

Josef Kalus

Řada velkých hor se k nebi týčí, všechny jsou však malé, trpasličí proti mojí lásce k rodné zemi, která vzhůru pne se nade všemi jako věčnost velká, neskonalá – Leč má láska přec je bídná, malá, vždyť na světě nikdo o ní neví, jest jak v koutě pohozené zpěvy, v jejichž listy nikdo nenahledne, z prachu nesetře a nepozvedne; vždyť se ještě neozvala činem, a přec národ, vlast má volá: Hynem! Velká bolesť, matička-li syna zmírať zří a darmo ruce spíná; větší bolest, syn-li slyší matku o pomoc lkát, zoufat v nedostatku a má v okov spjaté nohy, ruce – Ó já v oběť takové pad’ muce slyším národ, vlasť svou volať: Hynem! nemohu však pomoci jim činem. Řada hor se lásce mojí směje: „Co je po velkosti, která neprospěje?“

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1213. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MERLIN (Otokar Fischer)
  2. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  3. Láska k vlasti. (Jaroslav Tichý)
  4. XI. Ó vzchopte se! – a nebuďte tak němi (Josef Václav Sládek)
  5. VELKONOČNÍ JITRO (Xaver Dvořák)
  6. XXXVII. Divno věru, že i vlasti moji (František Karel Drahoňovský)
  7. SNAD. (Josef Lukavský)
  8. Vlasti. (Emanuel Miřiovský)
  9. Srbům lužickým. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Podle pessimistův. (Ranko Petar)