XLV. Libuše – tať vtělená jest Lada,

František Jaroslav Kamenický

Libuše – tať vtělená jest Lada, Cherub pozemský, prost perutí; U ní všecko, každé pohnutí, Čarovný jest půvab, samá vnada. Není žádná skvrna tu a vada; Kdo na její šíji labutí, Ňádra cudná v mírném zedmutí, Může patřit, šťastným se pokládá. Zpanilé jest celé její tělo, Všecko tu v tak krásném poměru: Hrdlo, ústa, líce, oči, čelo! Těla velebnost a nádheru Oživuje krásná také duše Této Čechoslávské u Venuše.

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

45. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXVI. Božena, v knížecí oblečena (František Jaroslav Kamenický)
  2. Stará panna. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Rodným sestrám. (Eliška Krásnohorská)
  4. MĚŠŤAČKA (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Vlastence. (Václav Jaromír Picek)
  6. Sonet o lidských radostech. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Na Lidinku. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  8. Sonet o lásce. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Lízinka. (Jan z Hvězdy)
  10. VÝSTRAHA (Karel Dostál-Lutinov)