Rodným sestrám.

Eliška Krásnohorská

Květ ve vlasech a fábor u zástěrky(J5f) kol hrdla páska jasných korálů(J5m) a za živůtkem růže v brčálu(J5m) jak zdobí krásu děv ty skromné šperky(J5f) Leč krásněji než kytka z lučiny(J5m) než kment jenž září barvou neviny(J5m) než sama krása cosi kráse svědčí(J5f) toť nade šperky nádhernější skvost(J5m) v němž vládne půvab neskonale větší(J5f) ach ozařte jím svoji spanilosť(J5m) ó zdobte děvy mateřskou se řečí(J5f) Ó věřte perlami jsou její slova(J5f) i skvěle ohnivými granáty(J5m) v dech její lilie jsou naváty(J5m) a v její šepot vůně fialková(J5f) zvuk její růže vašich rtíků šlechtí(J5f) ať vadnou ústa jež ji znáti nechtí(J5f) Když ona upřímně vám plyne z duší(J5f) hned hasne přelud planých cizích krás(J5m) a leposť vyšší zkvétá aniž tuší(J5f) co ví kdo roznícené slyšel vás(J5m) jak vám ó děvy rodná mluva sluší(J5f) Ať žertem hraje jako na vrkoči(J5f) vám v tanci vlaje stužka červená(J5m) ať z vroucích duše hlubin roněná(J5m) vám paprskem i perlou krášlí oči(J5f) ať pravdou sladkou cit vám jímá vzňatý(J5f) vás jemně zdobíc jak ten kroužek zlatý(J5f) jejž na prst navlékl vám vyvolenec(J5f) ať něžnou důstojností ostychu(J5m) jak bílý závoj mží vám na ruměnec(J5f) v němž děva stoupá po bok ženichu(J5m) řeč rodná ctí vás jak váš čerstvý věnec(J5f) Vždyť bohem vrozena vám řeč ta ryzí(J5f) jak vaše nevina jak duše skvost(J5m) Jeť v rodné řeči děvy vaše cnost(J5m) Ret jenž chce šálit mluvy hledá cizí(J5f) a bílé hrdlo nezná nežli lháti(J5f) tu zapřelo li mluvu v nížto máti(J5f) svou láskou svatou v žití pozdravila(J5f) dech jeho prvý prvou oček zář(J5m) Svou moudrostí řeč rodná roznítila(J5f) vám v srdce k dobru vznět jak na oltář(J5m) cti vaší matkou rodná mluva byla(J5f) A která zhrdne jí té všecka krása(J5f) již nikdy pravé něhy nevrátí(J5m) Jak mráz kdy kvítka vesny zachvátí(J5m) jak vichr jemný pel kdy s růží střásá(J5f) tak dívčí půvab s bezeskvrnnou vnadou(J5f) tlí jak by kletbou rodné řeči zradou(J5f) Ať zrak jim zhyzdí zpupnosť odrodilá(J5f) ať křivé vyznání jim zkřiví ret(J5m) ať čelo svraští mysl potměšilá(J5f) ať falší zesiná jim lící květ(J5m) těm cizota jimž nad řeč rodnou milá(J5f) A která ctí řeč rodnou neskonale(J5f) a za svůj klenot má ji nejdražší(J5m) ta ještě v šedinách buď nejkrasší(J5m) až bude písním učit vnučky malé(J5f) těm písním ukochaným přelahodným(J5f) jež posvěcují ústa zvukem rodným(J5f) Ó která ctí řeč rodnou budiž ctěna(J5f) buď milována jež ji miluje(J5m) A štěstí zkvétej z toho lásky věna(J5f) kde drahým svým řeč rodnou vštěpuje(J5m) a rodnou řečí žehná statná žena(J5f)

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

178. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXVI. Božena, v knížecí oblečena (František Jaroslav Kamenický)
  2. Čechů chvála. (František Hajniš)
  3. Krása. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  4. Vlastence. (Václav Jaromír Picek)
  5. Kořínek. (Rudolf Pokorný)
  6. Dcerám českým. (Boleslav Jablonský)
  7. Sbohem růže vonná, růže krásná, (Jan Neruda)
  8. VI. Krásný zajisté jest květinový (Václav Pok Poděbradský)
  9. Sonet o lidských radostech. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XLV. Libuše – tať vtělená jest Lada, (František Jaroslav Kamenický)