Melancholické zvuky piana(J5m)
se nesly zvolna smutně mučivě(J5m)
ulicí prázdnou jako vymřelou(J5m)
v ospalé ticho letní neděle(J5m)
Ulice mrtvá s řadou banálních(J5m)
a zabednělých domů které jsou(J5m)
vyhřáty žárem zívá prázdnotou(J5m)
V té tíži dusivé jež vládne kol(J5m)
dnes Praha zdá se městem zakletým(J5m)
jak v době moru ani člověka(J5m)
nevidět nikde který přešel by(J5m)
tou výhní dláždění kam opírá(J5m)
se žhavé slunce Zdá se ti sám čas(J5m)
že tuto usnul i sám světa běh(J5m)
že zastavil se líně na chvíli(J5m)
v tom kolotání dlouhém odvěkém(J5m)
umdlelý maně Všude záclony(J5m)
jsou spuštěny kam oko dohlédne(J5m)
tou dlouhou řadou smutných kasáren(J5m)
moderních domů Okno jediné(J5m)
kdes otevřeno v třetím poschodí(J5m)
a na piano kdosi neznámý(J5m)
tam hraje snad už nudou zoufalý(J5m)
a jeho píseň smutně zaléhá(J5m)
v ztrnulé dusné prázdné vyprahlé(J5m)
a smutné ticho naší ulice(J5m)
A nevím proč já zvyklý samotě(J5m)
snad nikdy ještě opuštěnost svou(J5m)
a takovou v svém srdci prázdnotu(J5m)
jsem nepocítil v celém životě(J5m)
jak v této chvíli letní neděle(J5m)
kde v celém domě jsem byl sám a sám(J5m)
v mou samotu když zvolna kapaly(J5m)
jak odsouzencům druhdy na hlavu(J5m)
krůpěje vody zvuky písně té(J5m)
ospalým tichem Teskná nálada(J5m)
taková kdy se stýská najednou(J5m)
až k smrti náhle stýská po něčem(J5m)
co nedovedeš ani vyslovit(J5m)
a co snad nemá jména v duši mou(J5m)
se vkradla tiše aby vzbudila(J5m)
tam všecky ony trudné vzpomínky(J5m)
a všecko to co nejvíc v životě(J5m)
kdy bolelo Vše co kdy mučilo(J5m)
a bodalo mi duši kolikrát(J5m)
až do krve to všechno poznovu(J5m)
dnes budí v srdci lítost palčivou(J5m)
pro všecko to co někdy bývalo(J5m)
co mohlo být a není není dnes(J5m)
A to co jest je chvíle mučivá(J5m)
kdy bolí všechno bolí vzpomenout(J5m)
na minulé a bolí pomýšlet(J5m)
na cíl i účel všeho života(J5m)
jenž bez užitku v prázdno zajde kdys(J5m)
až naplní se dnové člověka(J5m)
jen dnové však ne to co vyplnit(J5m)
kdys mohlo září dnů těch prázdnotu(J5m)
A zdá se mi že v smutku nečinném(J5m)
tak jak to teskné dnešní odpůldne(J5m)
bez užitku a cíle uplynul(J5m)
můj život celý Za dnů mladosti(J5m)
se zdálo mi že lze se v zápas dát(J5m)
za nesmrtelnost která do věků(J5m)
tvé vryje jméno A já věřil jsem(J5m)
že marným nebude ten mnohý trud(J5m)
i těžký boj a trpké strádání(J5m)
jež rád jsem podstoupil a mlčky nes(J5m)
i když se někdy dral mi na ústa(J5m)
vzkřik zoufalý a oči slzami(J5m)
se zalily A zatím naučil(J5m)
tě tvrdý život stále míň a míň(J5m)
ve vyplnění věřit oněch snů(J5m)
a přání všech jež druhdy zlatily(J5m)
ti trudný zápas aspoň nadějí(J5m)
a vírou v budoucnost Z těch mladých snů(J5m)
co zbylo ti A vidíš na jiných(J5m)
kdo umřeli a jistě oni též(J5m)
věřili kdysi v nesmrtelnost svou(J5m)
jak málo stačí dnů a památka(J5m)
jich zvolna mizí do tmy zaniká(J5m)
Hle nesmrtelnost řekneš si a mráz(J5m)
ti táhne duší jakýs hořký stud(J5m)
a beznaděj A na dno duše až(J5m)
tě zazebe ta trpká vzpomínka(J5m)
že jako jejich možná dřív a spíš(J5m)
i tvoje jméno jako prázdný zvuk(J5m)
zanikne jednou do tmy zapadne(J5m)
jak bez ozvěny kdesi ve skalách(J5m)
zvuk výkřiku jenž nikým neslyšen(J5m)
se ztratil v tmách A jednou budeš spát(J5m)
a nad tvým hrobem věky půjdou dál(J5m)
a na tebe v tom časů přeletu(J5m)
jak roky jdou snad nikdo po letech(J5m)
si nevzpomene ani Jako já(J5m)
snad za rok více nevzpomenu si(J5m)
na tuto chvíli kdy jsem v bolestech(J5m)
psal tyto smutné verše mezi tím(J5m)
co v samotu mou tiše mučivě(J5m)
se snášely a v duši bodaly(J5m)
v tom smutném prázdnu letní neděle(J5m)
melancholické zvuky piana(J5m)