K podobizně básníka v knize veršů.

Bohdan Kaminský

Chceš cosi říc’, rtem jak by chvělo se ti: „I přes myšlénky nové půjdou davy a věk, jenž v prázdno letí, mít pro ně bude úsměv pohrdavý. Leč myšlénka, ta sama sobě stačí – a ona jest a jednou v kráse prosté i přes váš křik, vy chleba vyznavači, to sémě její v zlaté klasy vzroste.“ Jim stačí to, že jsou. Ty v knihu svoji je’s v posvěcené, lepší chvíli složil, a dojde-li tu k boji, hle to, co snil jsi, co jsi v mukách prožil, tu hlídáš sám. – A chce-li někdo krve, jak otec pro své děti milované tu vlastní čelo k ráně stavíš prvé: – Zde bij! – leč v tam těch za mne mstitel vstane!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

571. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POLE. (Josef Václav Sládek)
  2. Selské písničky. (Josef František Karas)
  3. Pole. (Antonín Klášterský)
  4. Zpívající pole. (František Serafínský Procházka)
  5. SELSKÁ IDYLLA. (Bohuslav Květ)
  6. SMRT STARÉHO LUKÁŠE (František Odvalil)
  7. MÁ ŽEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. MEDITACE. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Ig. Herrmannovi darem Máje pod Wurzelovo: „Dopito!“ (Jaroslav Vrchlický)
  10. V potu tváře. (Josef Pachmayer)