Ve chvíli smutku...

Bohdan Kaminský

Jak dlouho to ještě trvati můž’, zraněná duše má ptá se, soumrak je nade mnou, večer je už, hlubokým smutkem se hláse. Stíny kol padají, v náručí tmám ztracená cesta se řítí – já výkřik zoufalý na ústech mám a v čele ostrý mráz žití. Ztracené volání umírá v tmách a ta noc kolem je němá a já jen maně si ku srdci sáh’, jež víry, naděje nemá. Na kraji propasti zbloudilý stín stojím a chvěji se mrazem a věčnost rozvírá mámivý klín a stíny padají na zem. Jak dlouho to ještě trvati můž’, zraněná duše má ptá se, soumrak je nade mnou, večer je už, hlubokým smutkem se hláse.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

96. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NIC NEZBYLO MI... (Josef Rosenzweig-Moir)
  2. Topoly. (Boleslav L. Černý)
  3. V TVÉ DUŠI DLOUHO LEŽEL STESK... (Antonín Klášterský)
  4. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  5. 14. Já u hřbitovních tiše stojím vrat, – (Josef Kuchař)
  6. Zklamání. (Boleslav L. Černý)
  7. Tak odejít... (Růžena Jesenská)
  8. None (Emanuel Miřiovský)
  9. Ve stínu žití. (Xaver Dvořák)
  10. ÚSMĚV POSLEDNÍ. (Bohdan Kaminský)