Věčnost.

Bohdan Kaminský

Když v posvátnou a sladkou chvíli onu, kde v duši světlý paprslek se vkrádá, při hlaholení podvečerních zvonů jsem ptal se tebe: „Pověz, máš mne ráda?“ – tu než jsem zlíbal ústa tvoje malá, tys „Věčně, věčně!“ sladce zašeptala. Ó, věčně spolu, věčně v lásce, štěstí... To blažený jsem v slzách sotva chápal, zda může srdce tolik blaha snésti... Však co v tvé duši první chladnul zápal, tys, která věčně se mnou jíti měla, den druhý dávno, dávno zapomněla. A věru, kdybych žil snad v středověku, já pro nevěru krásné, hrdé dámy, pro ztracený ráj sladkých její vděků bych pro svůj román našel konec známý z pátého aktu napínavých dramat a v šachu žití málem táhnul na mat. Vždyť tam, odkud víc návratu už není, bych snášeti měl všecka hrozná muka, jež předpisuje věčné zatracení, kde stydne krev a srdce hrůzou puká, jak, že by malíř nakreslil to stěží, nám láskyplně zjevili to kněží: To věru tam bych celou věčnost radši byl mučen trýzní, zuby skřípal čile, než s tím, co tu jen k sešílení stačí, šel v upomínkách v žití zotročilé, když – (pravda-li, má krásko černobrvá?) – ta celá věčnost pouze chvilku trvá...

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

436. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  2. M. (Bohdan Kaminský)
  3. V. Pokračování. (Jaroslav Vrchlický)
  4. V TVÉ DUŠI DLOUHO LEŽEL STESK... (Antonín Klášterský)
  5. Já v snách jsem vídal... (Bohdan Kaminský)
  6. Zase? (Hanuš Věnceslav Tůma)
  7. Drahé matičce. (Jaroslav Tichý)
  8. Nemožná... (Bohdan Kaminský)
  9. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  10. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)