IV. Vzpomínám si doby jedné...

Bohdan Kaminský

Vzpomínám si doby jedné... Ráno šel jsem tobě vstříc, s tebou jedno odpoledne bylo jiných za tisíc. Potom na tvůj pohled žárný vzpomínal jsem z duše rád, když jsem vcházel do kavárny, jako každý literát. V kavárně jsem nečet’ ale, nač těch novin celý stoh? Čet’ jsem jen tvé lístky malé, ó já byl jsem hloupý hoch! Jméno tvoje psal jsem v písku, blouznil o tvé podobě, stoje, chodě do notýsku verše psal jsem o tobě. (Bože, když tak člověk tvoří pro svou milou z rozkoše, třeba potom redaktoři házeli to do koše! –) Čtvrté jsem se doždál stěží, v srdci lásky sladký bol, kdy se zjeví na nábřeží červený tvůj parasol. Letnou šli jsme na procházce v hovoru a ve smíchu, mluvili jsme o své lásce, líbali se potichu. Tak jsme došli časem v žertu do Stromovky na táčky, zobali tam sobě se rtů bubenečské koláčky.

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

191. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  2. Ó, ROSTEM’... (Antonín Klášterský)
  3. XIV. (Jaroslav Vrchlický)
  4. DNE 27. 10. 34 (Josef Svatopluk Machar)
  5. RUKOPIS. (Josef Merhaut)
  6. IV. 17. LEDNA 1915 (Josef Svatopluk Machar)
  7. SVÁTOST (Xaver Dvořák)
  8. Z KANCELÁŘE. (Antonín Klášterský)
  9. Prosba. (Josef Wenzig)
  10. Divný host. (Gustav Dörfl)