I. Kdys v mrtvém tichu, kdy se nehne list,

Bohdan Kaminský

Kdys v mrtvém tichu, kdy se nehne list, usnula matka, přemožena mdlobou. Tu přišel k ní, kdo dávno plál k ní zlobou, chtě krást jí děti, kořistí svou jist. Chtěl vychovat v nich k matce nenávist, chtěl děti, které byly její zdobou, by zapomněvše na ni, vzrostlé dobou, otroctví jednou padly za kořist. Ó, vzbuď se, matko, zachraň děti rodné! – A vzbudila se v poslední té chvíli s výkřikem, který na dno v srdce bodne. A vzchopila se rázem, s jejích skrání blesk srší, a v ní obří rostou síly jak lvici, která mláďata svá brání.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

237. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ukolébavka. (František Cajthaml-Liberté)
  2. Amor omnia vincit. (Vojtěch Pakosta)
  3. TAJEMSTVÍ ZEMĚ. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Tměl východ se a blíž se mračno hnalo, ( H. Uden)
  5. Vysvobození. (Adolf Heyduk)
  6. VÝZVA (Antonín Sova)
  7. Hladovějící Rus (Antonín Klášterský)
  8. LXIV. HROBOVÉ SE OTEVÍRALI... (František Leubner)
  9. PRVNÍ NOC. (Vladimír Houdek)
  10. MLADÉMU VĚZNI NA BORECH V ROCE 1895 (Antonín Sova)