V. Mrtvé ruce.

Jiří Karásek

Ty ruce mrtvé, studené a bílé v mé tělo tvrdé prsty vrývají, je vídám v horečkách za noční chvíle, s fialovými nehty po kraji. Jak rdousit by mě chtěly podtají, se plíží všude za mnou potměšile ty ruce mrtvé, studené a bílé, jež v tělo mé se tvrdě vrývají. Ó ruce, ruce, dávno v hrobě shnilé, jak často jsem vás vítal podtají, sláb v nemoci v klín podušek se chýle, ó ruce mrtvé, studené a bílé, jež v tělo mé se tvrdě vrývají!

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

358. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zhasíná lampa. (Julius Alois Koráb)
  2. Hudba teplé noci. (Antonín Sova)
  3. PRO KLID TEN... (Louis Křikava)
  4. ŘÍJEN (Arnošt Ráž)
  5. V opuštěném atelieru. (Bohdan Kaminský)
  6. SEN. (Karel Toman)
  7. Agonie. (Antonín Sova)
  8. Mrtvé přátelství. (František Švejda)
  9. Nemoc. (Karel Červinka)
  10. NA HORÁCH. (Irma Geisslová)