Hudba teplé noci.

Antonín Sova

Noc blouznivá svítila horečkou teplých par, přes palouky rozvodněné skvrny stříbrné kladla... V ní jakoby všecky noci se slily dávných jar, a její vůně jak moře a dlouho neuchladla. Ne, ne, tvá ruka bílá již v ruce mé nehoří. Předc průvod blouznivých slov mé srdce zpívá, vše naslouchá ještě, i tráva i vlnivé pohoří, i chatrč rozcuchaná i vrba křivá; a z póla probuzeno vše slouchá, jak zvedá se zpěv marný, zpěv zašlý, zpěv pošetilý, z trav kytici zrosenou kterak čas po čase k rtům tisknu a tisknu v té sentimentální chvíli.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

211. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŘÍJEN (Arnošt Ráž)
  2. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  3. Z LETNÍ NOCI. (Antonín Klášterský)
  4. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  5. DOMOV (Božena Benešová)
  6. KAŽDÉMU JARO KVETE... (Antonín Sova)
  7. MOTIVY Z BLEDU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. PROCHÁZKOU. (Adolf Brabec)
  9. Vidiny soumraku. (Karel Nejč)
  10. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)