XVIII. (Lístek poslední.)

Antonín Jaroslav Klose

Píšu Vám tak rád ty listy, kolikátý, nevím už – ale vím, že zrak, dřív čistý, kalí se mi v psaní místy a to slovo chce pak říci, že napsala ruka chvící, co skrýt nemoh’ mladý muž. Ze snů mých dřív jen tak skrytě duma šla k Vám za dumou. Leč Vy jste, jak plaché dítě, sen můj chytla na úsvitě, usmála se, jak by maně a Svým stiskem horké dlaně rozechvěla ruku mou. „V lidských duších, rtu a zraku cos mi schází – Bůh ví sám! jak pták hnízdu, píseň ptáku, plná touhy po oblaku, ale váš ret, srdce vřelé, stačí dál než na přítele –“ řekla jste – já slíbil Vám... Prchly dny, ne vzpomínání, hruď svých vzdechů nečítá. Ale snů, co kvetlo na ní, vřelých slov, má krásná paní, toho srdce, co v nich skryto celé pro Vás, dnes mi líto, že se mráz v nich zachytá. Píšu Vám dnes již tak stěží, nemám, kde bych slova bral. Myšlénka má, kdys tak svěží, v prázdné hrudi mrtva leží a v té Vaší ručce krásné život mého srdce hasne: – Vy mé srdce – já Váš žal!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

101. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DO PAMÁTNÍKU. (František Kvapil)
  2. SVATEBNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Sonet po rozmluvě s přítelem. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. V sladkém rokotání. (Ervín Špindler)
  5. Panna. (Alois Škampa)
  6. None (František Serafínský Procházka)
  7. NÁVRAT (František Odvalil)
  8. V TVÉM SRDCI... (Jaroslav Vrchlický)
  9. Narození motýla. (Alois Škampa)
  10. To zdá se jen... (Růžena Jesenská)