XXI. (Co mně zbylo?)

Antonín Jaroslav Klose

Ó kroky mé, k těm Její dveřím dál zněte aspoň ozvěnou! Vždyť dnes juž tomu přece věřím, že na vždy je mi ztracenou. A s hlavou, jak to bývá tady, v mé ruce padá mráz i pal – jsem ještě hoch tak snivý, mladý, a přece jsem juž miloval. Ó miloval! Zda cítíváte ten výsměch lstivě ukrytý, to vzpomínání, sněhem sváté, za nejsladší kdys pocity? A já v to mladé milování své srdce celé vdech’ tak rád – čím lásky dal jsem víc, má paní, jsem za to chudší tisíckrát. A co mně zbylo? Na památku pár lístků Vašich, žár i led, s tím „ctěný pane!“ v prvním řádku a s „miláčku můj!“ naposled. Ó věřte: kdys v ta jejich slova svůj zrak jsem vtisk’ i srdce pal. Dnes zas je budu čísti znova: snad vrátí mi, co v ně jsem dal!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

184. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Den štěstí. (Bohdan Kaminský)
  2. Píseň. (Bohdan Kaminský)
  3. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  5. Naději. (Bohdan Kaminský)
  6. Její jméno. (Bohdan Kaminský)
  7. AMARA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Touha do dáli. (Bohdan Kaminský)
  9. Z listu přítelova. (Karel Jonáš)
  10. Národní píseň. (Karel Babánek)