Co Bůh nám dal je hlubší cit(J4m)
než to v co sáhnou davy denní(J4f)
ať pro svých choutek nasycení(J4f)
či k ráně cetky navěsit(J4m)
než to co v hloubi tvého nitra(J4f)
rozruší lidských pomluv hrot(J4m)
ač pokrytecká ruka zchytra(J4f)
kdys dlaň tvou stiskla pro život(J4m)
Co Bůh nám dal je hlubší cit(J4m)
než smýkati se v prachu s nouzí(J4f)
a zítra s ní ač duch se vzpouzí(J4f)
číš orgií až ke dnu pít(J4m)
s tou vřavou vstoupat klesat stále(J4f)
jak svět si hrdě poručí(J4m)
být otrokem v ní vidět krále(J4f)
dlaň v poutech mít květ v náručí(J4m)
Když mdloby spár tě na mžik chyt(J4m)
a v mlhu slábne záře oka(J4f)
a z ran co dal dav krev tvou loká(J4f)
jíž pokud žiješ není syt(J4m)
a když i vzněty činů schopné(J4f)
jež srdce tvého nesou pel(J4m)
ať v závisti či rád juž kopne(J4f)
tvůj druh i skrytý nepřítel(J4m)
pak myslet si To všecko teď(J4m)
čím plnil jsem své celé žití(J4f)
jak mušku svět si rukou chytí(J4f)
a zbude v ní jen prach a smeť(J4m)
a jsem jak děli nuzný malý(J4f)
a cíl jsem ztratil života(J4m)
vždyť vším več se mé příští halí(J4f)
jen beznaděj se mihotá(J4m)
pod vším tím klesnout věřit jen(J4m)
že prsou vznět i květ se ztrácí(J4f)
a tupě zmírat resignací(J4f)
a proklít snah svých den i sen(J4m)
Ó otroku kdos pouze chápal(J4f)
ten bol jenž byl ti davem vryt(J4m)
V tvé duši ukryt větší zápal(J4f)
co Bůh ti dal je hlubší cit(J4m)
V těch myšlénkách jak hlavou letí(J4f)
když nad prací dlíš opuštěn(J4m)
hle zřítelnice šíří se ti(J4f)
a jizba nemá stropu stěn(J4m)
A smetí jsou ti věci kolem(J4f)
ty rosteš k nebi nad obzor(J4m)
čím zhrdli tebou jest jen stvolem(J4f)
a květem je tvé síly vzdor(J4m)