LXIV. Lichota.

František Matouš Klácel

LXIV.
Lichota.

Dokavádž kulháte na dvě strany? III. Král. 18.
1-1Lízej sisi, lízej svůj řetěz otroku! 1-2Rozkošně cvrnkej článkami úhony, 1-3A tup celého lidstva šlechtu 1-4Rouhavě sám cenu odhodiv svou. 2-1Doufáš v pekelném nájemu odplatu? 2-2Viz, že čítá zásluhy dobro jen, 2-3Že věnce kvetou rekovstvu; 2-4Marně lovíš blaženosť ve pekle. 3-1Přijď jen požádať zápisu výplaty; 3-2Ďábel poťouchlý tvým potěšen bludem, 3-3Černoucha šat změniv, hotov je, 3-4Trestati hřích co nebes robotník. – 28 4-1Aj darmo trýzníš svou duši mrákotou, 4-2A světlo živné marně dusíš dymem, 4-3Dosť dlouho bloudě rád se vrátíš, 4-4Anjela strážce slyšev volání. 5-1Důsledně můžeš jen v nebi kráčeti, 5-2Každým krokem dál k cíli se blížiti, 5-3Vždy peklo však kolem točí se, 5-4Někdy vyvrhne tě zas na východ. 29

Kniha Básně (1837)
Autor František Matouš Klácel