LXIV. Lichota.

František Matouš Klácel

LXIV.
Lichota.
Dokavádž kulháte na dvě strany? III. Král. 18.
Lízej sisi, lízej svůj řetěz otroku! Rozkošně cvrnkej článkami úhony, A tup celého lidstva šlechtu Rouhavě sám cenu odhodiv svou. Doufáš v pekelném nájemu odplatu? Viz, že čítá zásluhy dobro jen, Že věnce kvetou rekovstvu; Marně lovíš blaženosť ve pekle. Přijď jen požádať zápisu výplaty; Ďábel poťouchlý tvým potěšen bludem, Černoucha šat změniv, hotov je, Trestati hřích co nebes robotník. – 28 Aj darmo trýzníš svou duši mrákotou, A světlo živné marně dusíš dymem, Dosť dlouho bloudě rád se vrátíš, Anjela strážce slyšev volání. Důsledně můžeš jen v nebi kráčeti, Každým krokem dál k cíli se blížiti, Vždy peklo však kolem točí se, Někdy vyvrhne tě zas na východ. 29
Básně v knize Básně:
  1. Vítání Jejich Cís. Kr. Milostí FERDINANDA I. a MARIE ANNY do Moravy. Dne 17. srpna 1836.
  2. LIX. Úvod.
  3. LX. LUDOMILA.
  4. LXI. Zdráhání.
  5. LXII. Svatá nespokojenosť.
  6. LXIII. Lípa.
  7. LXIV. Lichota.
  8. LXV. Dvoje světlo.
  9. LXVI. Občanstvo.
  10. LXVII. Idea.
  11. LXVIII. Kletba.
  12. LXIX. Včela.
  13. LXX. Modlitba.
  14. LXXI. Záboj.
  15. LXXII. Chládek.
  16. LXXIII. Čermáček.
  17. LXXIV. Radosť.
  18. LXXV. Slunce.
  19. LXXVI. Jedno a Vše.
  20. LXXVII. Láska bratrská.
  21. LXXVIII. Píseň lovčí.
  22. LXXIX. Studánka.
  23. LXXX. Vůle.
  24. LXXXI. Sen a život.
  25. LXXXII. Cíl.
  26. LXXXIII. Šemík.
  27. LXXXIV. Hádanka.
  28. LXXXV. Učenosť.
  29. LXXXVI. Osud.
  30. LXXXVII. Slávské Můzy.
  31. LXXXVIII. Prosba.
  32. LXXXIX. Čáka.
  33. XC. U hrobu Dobrovského.
  34. XCI. Sněm lekarský.