LXXXVIII. Prosba.

František Matouš Klácel

LXXXVIII.
Prosba.
Dokonalé učiň kroky mé v stezkách tvých: aby se nepohnuly šlápěje mé. Žalm 16.
Bože nezměnným sobě zákonem jsa, Cos nevystížný povolal k počátku, Věčně sám řídíš, na nerozmyselnou Nedbaje prosbu. Darmo jest tučnou hekatombu páliť, Darmo jest oltář slibovať obětný: Jestli neshodné naše jest volání Celku ve vazbě. Však když úzkostné hrbatí mě jarmo, Srdce když křehké udusiť chce tíseň, Bože důvěrnou k tobě zrak zasílá Selzu o spásu. 82 Hlad volá trapný k nebesům o mannu, Žížnivý leklé oko své do oblak Obrácí, teskný pěje hlas k slitovné Spásy rodičce. V nouzi vlastenské k Tobě zdechla věrně Panna, pastýrský v ruce prut nosící, Sílu nepřátel poraziť dovedla V ohni pobožném. Bože tak vyslyš moje též volání, Jenž si podpálil mě slabého láskou K vlasti, k bezvinným povolej mě skutkům Lásku jevícím. 83
Básně v knize Básně:
  1. Vítání Jejich Cís. Kr. Milostí FERDINANDA I. a MARIE ANNY do Moravy. Dne 17. srpna 1836.
  2. LIX. Úvod.
  3. LX. LUDOMILA.
  4. LXI. Zdráhání.
  5. LXII. Svatá nespokojenosť.
  6. LXIII. Lípa.
  7. LXIV. Lichota.
  8. LXV. Dvoje světlo.
  9. LXVI. Občanstvo.
  10. LXVII. Idea.
  11. LXVIII. Kletba.
  12. LXIX. Včela.
  13. LXX. Modlitba.
  14. LXXI. Záboj.
  15. LXXII. Chládek.
  16. LXXIII. Čermáček.
  17. LXXIV. Radosť.
  18. LXXV. Slunce.
  19. LXXVI. Jedno a Vše.
  20. LXXVII. Láska bratrská.
  21. LXXVIII. Píseň lovčí.
  22. LXXIX. Studánka.
  23. LXXX. Vůle.
  24. LXXXI. Sen a život.
  25. LXXXII. Cíl.
  26. LXXXIII. Šemík.
  27. LXXXIV. Hádanka.
  28. LXXXV. Učenosť.
  29. LXXXVI. Osud.
  30. LXXXVII. Slávské Můzy.
  31. LXXXVIII. Prosba.
  32. LXXXIX. Čáka.
  33. XC. U hrobu Dobrovského.
  34. XCI. Sněm lekarský.