LIX. Úvod.

František Matouš Klácel

LIX.
Úvod.
Si natura negat, facit indignatio versum, Qualemcumque potest. Juvenalis,Juvenalis.
Dej mi nadzemský cite, dej do mysle, Bych slovem vroucím zachoval se vlasti, Lásku bych získal zmužených zdařenců, Hlúzy nenávisť. Jen se zas osměl na venek vystoupiť Můzo upřímná, tvoje roucho skromné Buď si odporné titěrek milencům Marně pověstným. – Jestli v úrodné podaří se půdě Zrnku nádějný založiť kořínek: Ha! co les bujný chvěje tam potomstvu, Okrasa vlasti! 3 Chvála v rozdvojné duši čin budívá, Cestu zastoupí hana práci marné, Pevně však kráčí, hledě jen ku cíli, Čin samorostlý. – Ať se básníkův nehodím do počtu, Jméno v písarském cechu mám nezvučné; Jen kdy příspěvkem podanou Slovanstvem Úlohu zmenším! 4
Básně v knize Básně:
  1. Vítání Jejich Cís. Kr. Milostí FERDINANDA I. a MARIE ANNY do Moravy. Dne 17. srpna 1836.
  2. LIX. Úvod.
  3. LX. LUDOMILA.
  4. LXI. Zdráhání.
  5. LXII. Svatá nespokojenosť.
  6. LXIII. Lípa.
  7. LXIV. Lichota.
  8. LXV. Dvoje světlo.
  9. LXVI. Občanstvo.
  10. LXVII. Idea.
  11. LXVIII. Kletba.
  12. LXIX. Včela.
  13. LXX. Modlitba.
  14. LXXI. Záboj.
  15. LXXII. Chládek.
  16. LXXIII. Čermáček.
  17. LXXIV. Radosť.
  18. LXXV. Slunce.
  19. LXXVI. Jedno a Vše.
  20. LXXVII. Láska bratrská.
  21. LXXVIII. Píseň lovčí.
  22. LXXIX. Studánka.
  23. LXXX. Vůle.
  24. LXXXI. Sen a život.
  25. LXXXII. Cíl.
  26. LXXXIII. Šemík.
  27. LXXXIV. Hádanka.
  28. LXXXV. Učenosť.
  29. LXXXVI. Osud.
  30. LXXXVII. Slávské Můzy.
  31. LXXXVIII. Prosba.
  32. LXXXIX. Čáka.
  33. XC. U hrobu Dobrovského.
  34. XCI. Sněm lekarský.