LXXI. Záboj.

František Matouš Klácel

Obočí své zakrabivši(Na) Černě shlídá nebe k zemi(Na) A zahučí Meluzina(Na) A prach šedý divým kolem(Na) Shání do oblaků z doliny(Na) Blesk za bleskem rozhárává(Na) Rozmrštěnou oblohu(Na) Ráz za rázem rozlíhá se(Na) Hromu třesk a rachot(Na) Po horách a po dolinách(Na) Zaleze se plémě divé zvěře(Na) A umlkne ptactva štěbot(Na) Rolník v bázni křižuje se(Na) A lijavcem hrůzošumným(Na) Nadýmají potoky se(Na) Nadmuly se každý proudu rovný(Na) Šírou struhu a hlubokou(Na) Zapotřebí majícímu(Na) Však že hráze nevysoké(Na) Skrovné síly jenom meze(Na) Přelívá se proud nezvyklý(Na) Pyšným valem na palouky(Na) A palouky žížnivé jej vsávše(Na) Smály se potajmo potěšené(Na) A na skále beze strachu(Na) Plným citův božných srdcem(Na) Stojí se Slávojem Záboj(Na) Neukryvše se lijavci(Na) A divadlu přírody znešené(Na) Oboum proti zlobě v srdce dáno(Na) Proti šalbě v mysl jasnou(Na) Umlknuvše dívali se(Na) Podivem si v duchu dlící(Na) Rozhárali náboženství(Na) A ku právu chuť netřesnou(Na) A nezištnou k vlasti lásku(Na) Až po hlubokomyselném(Na) Slávojovy ruky tisku(Na) Počal Záboj zpěvomilý(Na) Kyž by oblohou mé srdce bylo(Na) A má láska svatě rozhorlená(Na) Měla prudkou blesků zásobu(Na) A můj hlas by hromu hlas byl(Na) Ah co bych ve bouřce dobronosné(Na) Blýskal hřměl a hřměl a blýskal(Na) Blýskal v srdce mých krajanův(Na) Tam předsudků pálíval bych roští(Na) Vymetával šalby trus a zloby(Na) Hromem v svědomí bych třískal(Na) By procitlo ze sna hlubokého(Na) Jehož původ opium pokrytství(Na) Až by procitlo uleknuté(Na) Kazisvěta svědomí(Na) A co orel poplašený(Na) Na nížině na kořisti(Na) Vyletěl by zhůru k nebi(Na) Očistěný genius(Na) Kyž by mé slova teď tak řídké(Na) Jak lijavec do srdcí se lily(Na) Zvodnily citův mladých řečiště(Na) By se přelívalo(Na) K úrodě se přelívalo(Na) Na mládenčí snáhy půdě mělké(Na) Ah to pohled jímž okřívá nebe(Na) Mládež ve všech oudech bujará(Na) A rozumná v bujné hlavě(Na) V srdci rozvlněná citem svatým(Na) K blahodějným slávonosným(Na) Ke skutkům to ku slovanským(Na) Ah že hlas můj není hromem(Na) Žeť má láska blesku nemá(Na) Zpěv můj jenom kapka vlažná(Na) A ne příval s nebe se hrnoucí(Na)

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

515. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 80. Sejití. (Jan Slavomír Tomíček)
  2. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)
  3. ZPĚVEC. (Karel Hynek Mácha)
  4. II. Nad horami červánek zhasíná, (Rudolf Mayer)
  5. None (Jan Erazim Vocel)
  6. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  7. Večír v létě. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  8. XVI. Máj. (Josef Hubert Tichý)
  9. Noc. (Josef Kuchař)
  10. TĚŽKOMYSLNOST. (Karel Hynek Mácha)