LXXX. Vůle.

František Matouš Klácel

Mám časem přísným, osudem-li nazvať, V temně když hustém klopotí se lidstvo, Sem a tam příčných metané po vrškách, Rozmaru hračka? Máme nesklonné pokořiť se síle, Jenž patou kovnou po naších jde lebkách, Dál co bezvolné plémě nás poháníc K cíli cizému? Řekni v rozbojném mi ve srdci věštbo, Kdož rukou vlastní vine kytku dějstva, Jestli zub volný v kole celkotočném Vůle člověcká? Jest člověk kapkou sobě spád dadoucí, Neb padá tíží k nucenému středku, Sám staví, neb jest k ruce jen dodáváč Mistra jiného? Máme vždy chváliť času tvář a záměr, Nikdy světkaznou zloby chuť nekárať, Má vždy meč líný rezivěť ve pochvě K úsměchu ďáblu? Aj co jen marná naše cnosť je zpurnosť, Tak to bezbožný byl oheň rekovský, Jímž vtělen Krystus pobořil protivné Závory pekla? Darmo však střeštěn chce rozum překupník Odstraniť plodnou v sebe víru lidstva; Nesvedeš k platným hotovosť ke skutkům Mládeže slávské.

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

179. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  2. Hra na slepou bábu. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  3. SLIB. (Alois Škampa)
  4. STARODÁVNÉ DRAMA. (Jan Opolský)
  5. None (Miloš Červinka)
  6. POKUŠENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ta hora budiž svatá nám (Jiljí Vratislav Jahn)
  8. Rada. (Jaroslav Vrchlický)
  9. BALLADA „O BRUTÁLNÍ RUCE“. (Antonín Sova)
  10. Kamilla. (Vratislav Kazimír Šembera)