NA BUDČI.

Antonín Klášterský

Budečský starý kostelík dívá se na mě s výše, na dávných časů děj a znik vzpomíná asi tiše. Vzpomínek živých sterý řad vtáhl mu pod klenutí, dumá, a mne též vzpomínat cestou to pod ním nutí. Ne na Přemysla, Libuši, na srdce jedno svěží, které již také nebuší, na Budči v zemi leží. Veselá ještě před krátkem, poklid na snědém čele, dřímá tam dcerka s děťátkem starého učitele. Pod Budčí starý učitel do prázdné zírá stěny, je jak ta Budeč nyní, žel, smuten a opuštěný. Mnohé až do dnes učíval a teď tu sám se učí překonat, přenést velký žal se starou, smutnou Budčí. Zacházím. Starý kostelík ještě mi kyne z dáli, jako by sliboval pro vše lík, pro vše, co rve a pálí...

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

270. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA ZNAKU POD ŠIRÝM NEBEM... (Stanislav Kostka Neumann)
  2. LETNÍ VZPOMÍNKY (Jan Neruda)
  3. BOŽENĚ VLACHOVÉ (Jan Neruda)
  4. XXXII. Jsem umdlen, jsem sláb a stár, (Adolf Heyduk)
  5. Jan za chrta dán. (Karel Sudimír Šnajdr)
  6. Ve chvíli bolesti. (Augustin Eugen Mužík)
  7. XXV Umíráček zvoní, (Emanuel Miřiovský)
  8. UKOLÉBAVKA. (Karel Červinka)
  9. JAK SE ZPĚVÁKU ODPOČÍVÁ. (Karel Skřivan)
  10. VYZNÁNÍ. (Augustin Eugen Mužík)