JARNÍ NOC.

Antonín Klášterský

Jak bledý vězeň okna mříží se dívá měsíc větvemi a ve sladkou se dumu hříží o kráse, štěstí na zemi. A země jak pod strmou věží, chlad rosných perel na líci, zří s touhou, jež jí v prsou leží, výš k ubledlému měsíci.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

274. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER. (Herma Pilbauerová)
  2. Dešťové krůpěje. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ZIMNÍ NOTTURNO. (Emanuel z Čenkova)
  4. Zastaveníčko lesní. (Eliška Krásnohorská)
  5. NOC. (Karel Babánek)
  6. Květnová noc. (Alois Škampa)
  7. JARO. (Josef Václav Sládek)
  8. PŘED PODOBIZNOU UMĚLCE. (Irma Geisslová)
  9. U tůně. (Alfons Breska)
  10. MELODIE VEČERA. (Adolf Brabec)