ZIMNÍ NOTTURNO.

Emanuel z Čenkova

Ach, bílá země jako ladná, snivá žena tu spočívá tak tiše, klidně rozložena se sněžným rouchem na ňadrech. Hvězd plno – až zář jejich zlatou přízí splývá... a měsíc milenec se toužným okem dívá jak ostýchavý hošík v prvé lásky snech. Klid kolem... Dálný kraj tkví v mlhy lemu šedém, mráz chladem ostře vane, všechno kryto ledem. To ticho!... Ne, přec slyšet zvuk pod ledem, z horské bystřiny tok klokotavý, jenž o jaru a lásce cos ti temně praví, jak v dívčím ňadru nedočkavý srdce tluk!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

232. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dešťové krůpěje. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Poslové světla. (Jan Pelíšek)
  3. I. To hvězdou slétl anděl s nebes výše, (Josef Kuchař)
  4. JAROSLAVNA. (Karel Hynek Mácha)
  5. Modrý večer. (Alfons Breska)
  6. PŘED PODOBIZNOU UMĚLCE. (Irma Geisslová)
  7. Zima. (Herma Pilbauerová)
  8. MÉ RODIŠTĚ. (Stanislav Popelka)
  9. Šedavé mlhy. (Boleslav L. Černý)
  10. IDYLLA LETNÍ NOCI. (Bohdan Kaminský)