JAROSLAVNA.

Karel Hynek Mácha

Za horami vzdáleno jest Zlaté slunce, lampa světův; Šerem přes hladinu mořskou Lkaly zvony smutným tónem Touhu země po slunéčku. Růže klonila hlavinku Umírajíc, nejsladší Vůni zahradou vydechši. Po jezeru tichotiše Ploula labuť, bílá labuť. Bílým táhlým hrdlem jejím Na peruti nočních dechů Vznášela se píseň její V dálky, v dálky neskončené, Poslední labutí píseň! Nad jezerem na balkóně V tichou tajuplnou noc Lkala Jaroslavna pláčem řeky, Vinoucí se rozkvětlými luhy. Bělejším nad labutino hrdlem, Nade růže rtoma krásnějšíma, Nejkrásnější linula myšlénka: „O, jak touží srdce mé se vznésti Vzhůru k světlu, které svítí světu! Že pak člověk jest tak vzdáleným Od slunce, jež vzešlo na Golgatě, Jehož jiskrou ztracenou jest svět. Výš a výše postupovati, Podobnějším vezdy býti jemu A posléze v jedno splynouti S zřídlem!“

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

120. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Do ciziny. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  2. Večer pomalu se k vlnám snášel (Otto Gulon)
  3. *   Tu hudbu noci, jíž jsme naslouchali, (Otakar Auředníček)
  4. STROMY (Otokar Fischer)
  5. SOUMRAK. (Zdeněk Krušina)
  6. IV. „Jenž Tě, Panno, na nebe vzíti ráčil.“ (Xaver Dvořák)
  7. Modrý večer. (Alfons Breska)
  8. TICHOUNCE, ZTICHA. (Josef Václav Sládek)
  9. Miluju... (Růžena Jesenská)
  10. NA BŘEHU. (Jaroslav Vrchlický)