Zastaveníčko lesní.

Eliška Krásnohorská

Hle, v ssutině hrádku se zdvihá tvář bílá v okénku; ač jen se tam luna to míhá, mním vidět dívenku. A skrytě se pod okno stinné pne doubec jako jun, zpěv tichounký z haluzí line jak z loutny chvějných strun. Pruh paprsku oknem teď skmitá jak bílé blánky jas. Jun měsíčnou blánku tu chytá a čte i líbá zas. Však pozor, vy milostné děti, ó běda, nebozí! Hle, staré již mračno sem letí, vám strašně zahrozí! Tvář v okénku mizí, blesk plane, hrom tříská dveřejí – a s doubce tam pod oknem kane pláč těžkých krůpějí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

475. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER. (Herma Pilbauerová)
  2. MELODIE ZIMNÍ NOCI. (Antonín Klášterský)
  3. Na Chrudimce. (Rudolf Pokorný)
  4. NOVÝ ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  5. JARNÍ NOC. (Antonín Klášterský)
  6. Šedavé mlhy. (Boleslav L. Černý)
  7. V STARÉ ALEJI. (Adolf Brabec)
  8. V záři měsíční. (Růžena Jesenská)
  9. Dešťové krůpěje. (Jaroslav Vrchlický)
  10. TICHOUNCE, ZTICHA. (Josef Václav Sládek)