CESTOU K BÁSNÍKOVĚ VILE.

Antonín Klášterský

Nad Prahou vyjev, ulicí jdu dlouhou. Den podzimní je, slunečný a milý. Žluť na stromech, však strnad ještě zpívá. Kol zahrady jen samé jsou a vily. Tam dole město s divou svojí vřavou se ztratilo kams do kouře a čmoudu, tam boje, rvy, lsti, úskoky a klepy, zde ticho k snům a k přehlídce a k soudu. Jen dva, tři lidi potkávám a zdá se mi, že se na mne mile usmívají; ó, jak v tom tichu zde svou duši koupám, jsem jako v jiném, dálném, lepším kraji! Jak zde by v dílo mohla vniknout křivda? Duch lásky, cítím, nad těmi bdí místy. Nad zahradami pne se modré nebe, poslední květy voní. Vzduch tak čistý.

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

470. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z toulek samotáře. (Emanuel z Čenkova)
  2. Z VÍDNĚ (Božena Benešová)
  3. Stromy v městě. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Pastel. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Sloky. (Jaroslav Vrchlický)
  6. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  7. Květnová reverie. (Antonín Sova)
  8. VYJÍŽĎKA (Antonín Sova)
  9. Černý rytíř. (Antonín Sova)
  10. Slavík v městě. (Jaroslav Vrchlický)