RANNÍ PÍSEŇ LESA

Antonín Klášterský

Ti jazy hlaholem všeho co kolkolem(Na) šumotem lis a snítek z nichž kaž rovna je strunce(Na) šustotem stébel a stvo a ston(Na) a cinkotem zvon(Na) jež v trá se rozvily za noci (Na) me žehme pozdravujeme(Na) ó ří slunce(Na) My stromy jež nejvýš se tyčíme v klenu nebe(Na) jsme nejdřív spatřily tebe(Na) a vzpíme k to na hlavách zele jmé(Na) ó Vykupiteli(Na) jak druidi staří svá dlou tev paže(Na) my lesa věštci a stráže(Na) se klame to jak v světa prvot jitro(Na) ó zahřej nám údy i nitro(Na) v radosti života bezmez zapome(Na) let hy a tru a vichru jenž sněti nám me(Na) a bolestných no kdy mráz nás hloval zim(Na) ny jimiž lo nám stů(Na) se zce a slza vděčnosti naší(Na) k to se vznáší(Na) s tím šumotem naším v němž své ti zpíme hymny(Na) jak kadidla (Na) Vstříc to me života zdroji my ptáci(Na) svou pís nejkrašší v kte se ztrá(Na) i úzkost i zeň a jedi motiv jen sví(Na) a stále se vra(Na) Ó blaho lásky a ži(Na) Vlij v peruť nám lu vzléme k to vždy blíže(Na) nech kvést a zráti vše kolem(Na) ze kam pame po letu zem jež nás že(Na) je jediným bohatým stolem(Na) kde všecko se sy a tís(Na) ce jak vesmír tvou prohřát savou (Na) je jedinou pís(Na) Viz moli šídla a koři mušky i včely(Na) rej tančíme šíle paprsk jak pokynul slun(Na) a v letu a shonu(Na) a ve hře do tenkých (Na) jak lame hrudi i křídel svých kovo struny(Na) Tvým dotykem motky pukly(Na) a z pouta těsných jsi kuklí(Na) nás vyvedl zi zalil svým radostným světlem(Na) Ó tančíme šíle po lese zkvetlém(Na) bacchantky vzduchu(Na) opi nem(Na) neb nesem si z kolébky mlhavou tuchu(Na) že žijem jen tebou a s tebou též zhynem(Na) již s večerním stínem(Na) My květy ti nesem balsám sladho dechu(Na) ó kouzel života tvorce(Na) tys k ži nás probudil v trá a mechu(Na) ó pojď a bej nás horce(Na) Krev naše i pyl náš i barvy našeho kroje(Na) vše tvé je vše tvoje(Na) ó bej nás bej jsme tvoje s celým svým čárem(Na) ó bej nás milenče žha(Na) nechť sklome hlavy(Na) neb sladko je rozkvést a umřít v tvé lásce za par znoje(Na) tvých polib žárem(Na) Ó jásejme zpívejme všichni tu žijem ó žijem(Na) A světlo jež pijem(Na) zas chejme le a šiřme ústy i ry(Na) i člověk tvor cho(Na) jenž z našich se řá již vymkl a žije jen v mraku(Na) v stupnici ži(Na) se článkem zas jedním a bratrem sourodým (Na) nás stro a zvěře a kvě a ptá(Na) krev smyje jež ruce mu třís(Na) a srdci žemi rozkvést a retům svým pís(Na) a v jeho očích dvo hlubo ňce(Na) zahoříš znovu na krásy na lásky lovu(Na) ó ří slunce(Na)

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

423. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LESEM. (Antonín Klášterský)
  2. Každému žehnám stromu, (Jaroslav Vrchlický)
  3. SVÁTEČNÍ DÍTĚ (Alfons Breska)
  4. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  5. Ekloga. II. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. CESTOU LESEM. (Antonín Klášterský)
  8. Miláček lesa. (Antonín Klášterský)
  9. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  10. MELUSINA. (František Kvapil)