ZBOŘENÝ DŮM.

Antonín Klášterský

Ty šedých stěn, můj starý dome tichý, stmělý, slyš, motyky již zazvučely – jsi pobořen! Byls tich a něm, a teď tu píseň znívá k práci, a šum a křik, jak stěna kácí se s rachotem. Tys vždy se tměl, a teď jak krov tě nepřikrývá, již mlčelivý měsíc dívá se do tvých cel. Kam prchly as ty vlaštovky pod tvými trámy, jež přilétly a byly s námi vždy v jara čas? Kam tvá se dál vzpomínek plná duše vkrádá, jež mluvila k nám v zimě ráda, kdy krb tak hřál; kdy vítr táh’ a listí venku řidlo, řidlo, ty útulné, ty vlídné sídlo, jsi rum, jsi prach! Co v lůně tvém jsem prožil v dětství šťastných chvílí, a nyní padneš, práce pílí, a vše je snem. Nač k přešlým dnům se vracet nyní? Zhlt’ tě příval, vždyť sny, jež jsem tam v tobě sníval, též padly v rum!

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

375. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ SAMOVARU. (Antonín Klášterský)
  2. V RANNÍM SLUNCI. (Josef Václav Sládek)
  3. STARÝ DŮM. (Karel Babánek)
  4. S vlaštovkami. (Růžena Jesenská)
  5. Tys nebyl u mne... (Růžena Jesenská)
  6. Píseň života i smrti (Antonín Sova)
  7. Protivy. (Adolf Heyduk)
  8. VZRUŠENÍ (Antonín Sova)
  9. Má chaloupka. (Rudolf Pokorný)
  10. VZKÁZÁNÍ. (Josef Lukavský)