MODRÁ OBLOHA.

Antonín Klášterský

Nad městem i vrchem i plání, jak modrý by spředen byl květ, se modrojas nebeský sklání s tak vysoka, tichý a bled; a modré to nebe, ó, vizte, jak oko tak čisté, tak čisté, když dívá se v ten svět. Ó, rozkoši dětí a snílků, k té výši tam oko své vznést, kde s písní pták přeletí chvilku, a na večer blýskne zář hvězd, v tom modrém, v tom dalekém šíru, ach, tolik je ticha a míru a tolik lásky jest! Však oči mé k zemi se klopí, jak přísný by čekal je soud, mou duší jdou vzpomínek stopy, a bolesť tam krčí se v kout, a je mi, jak duši svou v mraku, bych do nebes čistého zraku dnes nemoh’ pohlédnout....

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

1047. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČEKANKY. (František Taufer)
  2. KVĚTINY OČÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  3. Skřivan. (Rudolf Richard Hofmeister)
  4. 4. Den vzešel slunný; v modru oblohy (Josef Kuchař)
  5. SLOKY. (Vladimír Frída)
  6. Orion. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Den. (Antonín Klášterský)
  8. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  9. HOVOR S LAMPOU (Antonín Klášterský)
  10. Jest v těchto horách jako v lidské duši... (Vojtěch Pakosta)