Ty jsi mne nejvíce tálínský rybníku(D4a)
vábíval k sobě vždy od let již mládí(D4a)
Na tvoje kruhy zřím v růstu i zániku(D4a)
naslouchám vln šept jak láká a svádí(D4a)
Táhneš se do šíře rozléváš do dáli(D4a)
ostrůvek uprostřed srdce je tvoje(D4a)
sedal jsem u tebe spolu jsme splývali(D4a)
v dumy své tratím se nad tebou stoje(D4a)
V slunci jak skvěje se zářně tvá hladina(D4a)
olše a křoviny kyprej tě vroubí(D4a)
oh zda ta duše tvá jako já vzpomíná(D4a)
co nám spí pohřbených srdcí už v hloubi(D4a)
Ale proč chmuříš se krabatíš hládě lad(D4a)
ženy když máchají prádlo ti v klínu(D4a)
nebo když koně jde v tobě jun vykoupat(D4a)
což mi svět nehází v duši též špínu(D4a)
Vždyť ten kal ztrácí se v čistotě našich vln(D4a)
nebo snad padá kams hluboko ke dnu(D4a)
jako ty oko své čistý a lásky pln(D4a)
na večer ke hvězdám zraky též zvednu(D4a)
Dolů a nahoru času jde závaží(D4a)
ale my stejní jsme viď starý brachu(D4a)
Ještě v nás nebe se čarovně odráží(D4a)
obloha v běli své červánky v nachu(D4a)
Hvězdy v nás padají s oblohy klenutí(D4a)
ráno v nás naprší paprsky v změti(D4a)
od tebe racek svou zamávne perutí(D4a)
z ňader mých píseň zas vysoko vzletí(D4a)