SMRT JANA ŽIŽKY

Antonín Klášterský

„Bůh milostiv mi přeje, ó! kněže Ambroži, že v poli dá mi umřít, ne v domě na loži. Van větru milý cítím, to boží dech je sám, pod stromem jsem se zrodil, pod stromem umírám. Tmou zastřeny mé oči, a přec jsem jasně zřel, a Bůh mne vytrh’ stokrát i z pěsti nepřátel. Sám nepřemožen nikdy, jsem škůdce pravdy bil a cepem pouhé plevy od zrní oddělil. Byl bouř jsem, jež vzduch čistí, byl blesk jsem v oblaku, trůn podlého jsem zrádce, vlast zbavil cizáků. Leč nejvýš kladu, svodům že odolal jsem všem a za své služby všecky nic nikdy nevzal jsem. Ni dvůr, ni hrad, ni město, ač sta jsem dobyl jich, a tak jsem chud, jak žebrák je v nejbědnějších vsích. Co odkázati nemám, jsa prost všech pokladů, a tak jen sama sebe vám dávám k příkladu!“ Tak při skonu děl Žižka, a lkal kol všechen lid, však po jeho se tváři již hostil mír a klid.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

577. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VĚNOVÁNÍ. (Richard Weiner)
  2. LEGENDIČKA. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. ***   Zní tlumený cval až k holé mé líše... (Božena Benešová)
  4. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  5. Z OSUDU RUKOU... (Josef Václav Sládek)
  6. CO TĚLEM, DUŠÍ... (Josef Václav Sládek)
  7. DŮVĚRNÉ JITRO. (František Taufer)
  8. Rýč a péro. (Jaroslav Vrchlický)
  9. POUŤ DUŠÍ. (Bohuslav Květ)
  10. VEČER V ÚNORU. (Josef Rosenzweig-Moir)