TICHO.

Antonín Klášterský

Srpek blýsknul s výše, rákosí se chví, tiše, tiše, tiše, les už skoro spí. Červánkové záře zbledl matný sled, ve stříbrné páře splývá celý svět. Voda je tak ticha s bílým květem svým, jenom rákos vzdychá hlubin tajemstvím. Tiše, tiše, tiše, lesních houštin tmou, ze své denní skrýše laně k vodám jdou. Do květiny právě motýl znaven kles’, v operlené trávě počal cvrčků ples. Šerý netopýra stín jen kolem kmit’. Nebesa jsou šírá jeden hvězdný svit. V duši mé klid pouhý jak v tom lese již. Spíte, marné touhy? Bolesti má! Spíš?

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

9. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podobenství. (Svatopluk Čech)
  2. TICHO JITŘNÍ V LESE. (Kamil Berdych)
  3. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  4. Modrý zvonek. (Alfons Breska)
  5. Romance o Černém jezeře. (Jan Neruda)
  6. Sitníček. (Adolf Heyduk)
  7. Tajemný hvozd. (Alfons Breska)
  8. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  9. NAD LABSKOU TŮNÍ (Jaroslav Vrchlický)
  10. U druhého břehu. (Alois Škampa)