HNANCI.

Antonín Klášterský

Vůz mlékařčin, jenž dvěma psy je vlečen, jen zahrčel, znik’ v síti ulic kdesi, ó, toho ruchu, jenž tu přes den běsí! Teď jdeš tu sám, tak tichu tomu vděčen. Slyš, kroky houfu. Stráž to vede hnance, řad svázán jde a řad jich volně kráčí, ti s drzým smíchem a ti táhnou v pláči a s trochou studu chudé vlekou rance. A město spí, jak hlava když je spitá, po práci, víru město tiše leží, nedávno zvony zahučely s věží, a na střechy se slunce pablesk chytá. A spuštěny jsou dolů clony bílé, a uzavřené domy jsou tak němy, jen kroky hnanců dutě ulicemi se rozléhají za té jitra chvíle. Ó, společnosti, město, spi jen! Ranní tvé sny jen z růží vonných buďtež stkány, ty nesmíš zříti na svém těle rány, ni cítit, jak tě – amputují v spaní!

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

331. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FATA MORGANA. (František Serafínský Procházka)
  2. Chorobná láska. (Emanuel z Čenkova)
  3. LOUDOVA ŽENA. (Bohdan Kaminský)
  4. SVÉ VNUČCE. (Jaroslav Vrchlický)
  5. LÉTO V MĚSTĚ. (Antonín Klášterský)
  6. V TAKOVÉ NOCI BEZ SPANÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Mlha. (Bohdan Kaminský)
  8. DRUH ZA DRUHEM. (Emanuel Čenkov)
  9. PO OBĚDĚ. (František Táborský)
  10. LISTOPAD (Jiří Mahen)