STARÉ DOMY.

Antonín Klášterský

Ty staré domy mizí, jež po věky tu stály, kde úzké byly schody a tmavé celý den, kde pod Kristovým křížem lampičky rudé plály, kde strašívalo kdysi – již mizí, rýčů plen. Jak vlna by je spláchla, ty domy trpasličí, ty obrázky s jich čela i zubovatý štít, teď činžák s levnou zdobou tu kopule své tyčí, zkad filigranským oknem piano slyšet znít. Ne, nemyslím, když starých jdu hradeb po úpatí, jak i s tím domů rázem se lidé změnili, já na vás vzpomínám si, ó, stařečkové zlatí, již dávno, dávno spíte už na dně mohyly! Na vás, již v starých domech jste mnohá léta, zimy svůj život celý žili, jenž prostý byl a tich, a měli jste je rádi a duší srostli s nimi, a oči otevřeli a oči zamkli v nich: Jak srdce by vám vzkřiklo, a slzy tekly tváří, a jak by k prsům padla vám vráskovitá líc!... I vlaštovka tak vzkřikla, jež odletěla v září a v dubnu nenalezla tu hnízda svého víc.

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

364. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHÁ ULICE. (Antonín Klášterský)
  2. VÝHLED Z DÍLNY BÁSNÍKOVY. (Emanuel Čenkov)
  3. NA CHRÁMU STUPNÍCH. (Antonín Klášterský)
  4. Krucifixu u vetešníka. (Jaroslav Vrchlický)
  5. O jedenácté hodině. (Josef Svatopluk Machar)
  6. POD OKNY RODNÉHO DOMU. (Karel Mašek)
  7. ZE VZPOMÍNEK. (Karel Václav Rais)
  8. Zde, v této uličce úzké... (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Můj domov. (Josef Svatopluk Machar)
  10. NA NÁBŘEŽÍ. (Antonín Klášterský)