MOŘI.

Antonín Klášterský

Jak do Athén když Říman svého syna posílal tam, kde zářila věd zoře, ku filosofu, by v jich hloub jej noře výš vznesl ho, než mohla domovina: Tak, že je mladá duše tvárná hlína, ti hocha svého posílám, Ó, moře, ty uč jej, volné, širé po obzoře, mít v ošklivosti pouto, které spíná. Uč velkosti ho, vznešenosti, síle i hloubce, která nezamítá něhu, i ve vášni být krásným, stálým v díle. Hřmít v tvrdé skály, s cesty si je kácet, leč k tomu, odkud odtáhl by, břehu se jako ty vždy s novou láskou vracet.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

224. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Šebestián Hněvkovský)
  2. Dub a růže. (Anna Vlastimila Růžičková)
  3. 77. Ucházej se o korunu vědy, (František Sušil)
  4. Matka udobřená. (Šebestián Hněvkovský)
  5. IRONICKY (Jiří Mahen)
  6. báseň bez názvu (Šebestián Hněvkovský)
  7. Kralodvorský rukopis. (Jan Kollár)
  8. K památce Antonína Puchmýra. (Šebestián Hněvkovský)
  9. Drahá obraznosti. (Šebestián Hněvkovský)
  10. XXI. Mládež opouštějící školu. (Jan Vřesnický)