XI. Ty nejdeš, nejdeš – tuším, že jsi v dáli,

Antonín Klášterský

Ty nejdeš, nejdeš – tuším, že jsi v dáli, leč nevím, kde a s kým a co tě jímá, jen obrazy mám strašné před očima, a každý tolik hruď mi rve a pálí. Zřím, jak tě někdo svádí, sliby šálí, jak pažema jej obejímáš svýma, a zas mi, jak když v moci tě kdos třímá, ty rveš jej, křičíš, pláč chví tebou stálý. Snad bláhovost to má jen všecko čírá a řad tvých krásných zoubků právě svítí, jak veselý je smích tvůj odestírá. Oh, hlava má! Té úzkosti a strachu! Mé srdce zmítá se jak rybka v síti, a odkopnut můj štětec leží v prachu.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1248. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Všem, jenž trpí. (Ludvík Lošťák)
  2. QUI VIVE? (Richard Weiner)
  3. XX. Rozkoš. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Moře. (Augustin Eugen Mužík)
  5. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ve vyhnanství (Xaver Dvořák)
  7. Má vlast (Otokar Fischer)
  8. Jak velký kajman žiješ u všemmíru, (Adolf Heyduk)
  9. A přece vždy jen mlčelivě! (Jan Pelíšek)
  10. Mezi plavbou. (Jaroslav Vrchlický)